Jaké jsou možné komplikace mezizubního kazu a jak je předcházet

Mezizubní kaz se neobjeví náhodou. Je to pomalý, ale neústupný proces, který začíná tichým nánosem bakterií mezi zuby, kde četným lidem uniká i při pečlivé čištění. Většina lidí si ho nevšimne, dokud nezačne bolet. A když už bolí, často je už pozdě na jednoduché řešení. Mezizubní kaz není jen „malý dírek“ - pokud ho nezastavíte, může vést k řadě závažnějších problémů, které ovlivní nejen váš úsměv, ale i celkové zdraví.

Co se děje mezi zuby, když vznikne kaz?

Mezizubní prostor je ideální místo pro bakterie. Tam, kde štětce zubní kartáčku nedosáhnou, se hromadí zbytky jídla, zejména cukrů a škrobu. Bakterie tyto látky přeměňují na kyseliny, které pomalu rozpouštějí sklovinu zubu. Nejprve se kaz tvoří na povrchu, pak se posouvá hlouběji - a protože je mezi zuby, nevidíte ho, dokud není příliš velký. Zubař ho často objeví až na rentgenu, když už je poškozena i sousední zubní plocha.

Když se kaz rozšíří přes dvě zuby najednou, nazývá se to mezizubní kaz typu II. Tento typ je nejčastější a zároveň nejnebezpečnější, protože zničí zároveň dvě struktury - a to bez bolesti, dokud nezasáhne zubní nerv.

Nejčastější komplikace mezizubního kazu

Nejhorší není samotný kaz - je to to, co z něj vyroste.

• Zubní infekce a absces - když kaz dosáhne pulty (vnitřní části zubu), bakterie proniknou do krevního oběhu. Vzniká hnisavá infekce, která se může šířit do čelisti, nosu nebo dokonce do mozku. Absces se projevuje ostrou bolestí, otokem tváře, horečkou a zápachem z úst. Toto není jen „zubní problém“ - je to lékařské nouzové stav.
• Ztráta zubu - pokud kaz zničí více než polovinu zubu, není možné ho zachránit plombováním. Zubař musí zub vyjímat. A to není jen o estetice. Chybějící zub způsobí posunutí ostatních zubů, problémy s žvýkáním a i změny tváře.
• Paradentóza a ztráta kosti - bakterie z mezizubního kazu se šíří na dásně. Vzniká zánět, který postupně ničí podpůrnou kost. Dásně se odstupňují, zuby se rozcházejí, ztrácí stabilitu. Tento proces je nevratný - kost se nevrátí.
• Bolest a citlivost - i když se zdá, že jde jen o „lehkou citlivost na studené“, může to být první známka, že kaz dosáhl zubního nervu. V tom případě už nejde o jednoduchou plombování - potřebujete kořenové ošetření.
• Šíření infekce na jiné zuby - kaz mezi dvěma zuby může postupně „přeskočit“ na sousední zuby. Bakterie se přenášejí přes zubní kámen a zánětlivé dásně. Jedna nezachycená mezera může vést k více než třem zničeným zubům.

Proč to nevidíte dříve?

Mezizubní kaz je jako tichý nepřítel. Nezpůsobuje bolest v počáteční fázi, protože nezasahuje do nervů. Většina lidí si ho nevšimne, protože:

• Nečistí mezery mezi zuby - jen čistí povrch zubů.
• Mylně si myslí, že „když nebolestí, tak je všechno v pořádku“.
• Nechodí na pravidelné kontroly - a na rentgenu se to objeví až v pozdní fázi.

Podle dat České dentální společnosti z roku 2024 má 68 % dospělých věku 35-55 let alespoň jeden skrytý mezizubní kaz, který nebyl diagnostikován před třemi roky. A většina z nich měla při první návštěvě už ztrátu kosti nebo počáteční infekci.

Jak to předcházet?

Nejlepší lék je prevence - a není to nic složitého.

1. Používejte mezizubní kartáček nebo nit - každý večer. Nejde o „přidanou činnost“, je to stejně důležité jako čištění zubů. Většina bakterií se nachází právě mezi zuby.
2. Volte správnou nit - pokud máte těsné mezery, používejte těněnou nit. Pokud máte větší mezery, zvolte mezizubní kartáček. Obě možnosti fungují - jen je třeba používat pravidelně.
3. Chodíte na kontrolu každých 6 měsíců - ne jen když bolestí. Rentgen mezi zuby ukáže kaz dříve, než ho vůbec cítíte.
4. Přemýšlejte o stravě - cukr, sladké nápoje, sušenky a sladké ovoce mezi jídly zvyšují riziko. Pokud je sníte, vyčistěte mezery hned potom.
5. Zvažte fluoridové nátěry nebo těsnění - zubař může aplikovat speciální těsnění na mezery, které zabraňují nároku bakterií. To je rychlé, nebolestivé a účinné.

Co dělat, když už máte kaz?

Neztrácejte čas. Každý měsíc zpoždění zvyšuje riziko komplikací.

• Pokud je kaz malý a nezasáhl nerv - stačí plomba. Výběr materiálu záleží na pozici - kompozitní materiál je nejčastější volba.
• Pokud je kaz hlubší a zasažen nerv - budete potřebovat kořenové ošetření. To je složitější, ale zachrání zub.
• Pokud je zub zničený více než 60 % - nejde o plombování. Zubař vám navrhne korunku nebo vložku. Pokud už není co zachránit, bude nutná výběr.

Nejhorší je odkládat. Lidé, kteří čekali „jen pár týdnů“, často skončí s návštěvou zubaře v nouzovém případě - s bolestí, hnisem a náklady, které jsou třikrát vyšší než při včasném zákroku.

Co se stane, když to ignorujete?

Ignorování mezizubního kazu není jen o ztrátě zubu. To je jen začátek.

Infekce z úst se může šířit do celého těla. Studie z Univerzity Karlovy z roku 2023 ukázaly, že lidé s nelečenými zubními infekcemi mají o 30 % vyšší riziko srdečních onemocnění a o 20 % vyšší riziko cévní mozkové příhody. Bakterie se dostávají do krve přes zánětlivé dásně a poškozují cévní stěny.

Nejde jen o „zuby“. Jde o celkové zdraví. A to je důvod, proč mezizubní kaz není jen „dentální“ problém - je to systémový rizikový faktor.

Když už jste na zubaři - co se ptát?

Nechte se vysvětlit:

• Kde přesně je kaz a jak hluboký je.
• Co se stane, pokud to nechám být.
• Jaký je rozdíl mezi plombováním a kořenovým ošetřením.
• Jaké jsou možnosti na obnovu zubu, pokud ho budu muset vyjímat.
• Co můžu dělat doma, abych to znovu nezískal.

Nebojte se ptát. Dobrý zubař vám to vysvětlí bez technického žargonu. A pokud vám něco říká „zatím to nevadí“, nechte si druhou názor - nejde o záležitost, kterou lze odkládat.